|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BŘÍZOVÁ, Tereza
Tato práce bude zaměřena na téma vliv subdeprivace na školní vývoj dítěte. Subdeprivace je závažný problém dnešní společnosti a má často dalekosáhlé následky pro vývoj dítěte. Ve své práci se budu snažit popsat problematiku subdeprivace a budu se snažit zachytit její podoby. Teoretická část bude vycházet z výzkumů profesora Matějčka, který se touto problematikou zabýval. V praktické části budou zkoumány dvě skupiny dětí. Experimentální skupina z dětského domova a kontrolní skupina, která bude sestavena například dle stejného věku. Tyto skupiny budou sledovány v oblasti socializace, zdraví a školních výsledků. Tato šetření budou zpracována, vyhodnocena a jejich výsledky budou doloženy pomocí tabulek v praktické části.
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Specifika výtvarného projevu u dětí a dospívajících se somatickými problémy
SYSLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce je zaměřena na výtvarnou tvorbu dětí a dospívajících se somatickými problémy. Cílem práce je zjistit specifika ve výtvarném projevu dětí a dospívajících se somatickým onemocněním. Teoretická část se zabývá somatickým onemocněním a jeho vlivem na psychiku dítěte, charakteristikou dětského výtvarného projevu, diagnostickými aspekty výtvarného projevu a poznatky o kresbě dítěte se somatickým onemocněním. Praktická část vychází z osobní zkušenosti s výtvarnou tvorbou dětí a dospívajících se somatickým onemocněním hospitalizovaných na dětském oddělení. Výtvarná tvorba s dětmi a dospívajícími v nemocnici se stala podnětem k položení si otázek: Jaké jsou společné znaky ve výtvarném projevu dětí a dospívajících s dlouhodobým chronickým onemocněním? Jaké jsou společné znaky ve výtvarné tvorbě dětí a dospívajících s chronickým záchvatovým onemocněním? Projevují se odlišnosti v tvorbě dětí a dospívajících s dlouhodobým chronickým onemocněním oproti tvorbě dětí a dospívajících s chronickým záchvatovým onemocněním? V praktické části přibližuji výtvarnou tvorbu dětí a dospívajících se somatickými problémy, snažím se vysledovat společné znaky v jejich výtvarném projevu a zodpovědět na položené otázky.
|
|
|
Ontogeneze výtvarného projevu dle Viktora Lowenfelda a tvorba současných pubescentů
TROJANOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá výtvarnou tvorbou pubescentů a raných adolescentů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část blíže specifikuje období dospívání včetně biologických a psychosociálních změn a vývoj výtvarného projevu dospívajících jedinců. Pozornost je věnována i ontogenezi dětského výtvarného projevu dle stadií C. Burnta, H. H. Luqueta a zejména V. Lowenfelda. Praktická část se zabývá analýzou sebraného výzkumného materiálu od dospívajících žáků ve věku mezi 11-16 lety. Cílem je zjistit, zda výtvarný projev dnešní mládeže odpovídá ontogenetickému modelu popsanému V. Lovenfeldem.
|
|
|
Téma rodiny ve výtvarné produkci dětí s rozdílným rodinným zázemím
ČERNÁ, Lucie
Diplomová práce pojednává o výtvarném ztvárnění rodiny jedinci ve věku od tří do patnácti let, kteří vyrůstají v odlišném rodinném prostředí. Studie je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou psychického a výtvarného vývoje subjektu s přihlédnutím ke kresbě lidské figury, rodiny a koloritu dětské kresby. Dále usiluje o obecnou definici rodiny a seznamuje nás s jejími funkcemi. Také se věnuje duševním potřebám dítěte a rizikům nastávajícím při jejich dlouhodobém neuspokojování. Praktická část je zaměřena na analýzu kresby z hlediska její obsahové a formální stránky; snaží se o hodnocení a porovnání stylů zobrazení daného tématu mezi cílovými skupinami a zároveň sleduje úroveň jejich výtvarného projevu.
|
host ::
RSS.